-
Právo
občanů na stávku je garantováno Listinou
práv a svobod člověka (čl. 27), která je
nedílnou součástí Ústavy
České republiky. Právo občanů na
stávku garantují i
mezinárodní smlouvy, které se ČR
zavázala dodržovat. Konkrétně jde o
Mezinárodní pakt o
hospodářských, sociálních a
kulturních právech a
Mezinárodní organizace práce sv.87 a
98.
-
Stávkovat
nesmějí soudci, státní
zástupci,
příslušníci ozbrojených sil
(armáda,
Vojenská kancelář prezidenta republiky a
Hradní
stráž) a příslušníci
bezpečnostních
sborů (Policie ČR, Hasičský záchranný
sbor ČR,
Celní správa ČR, Vězeňská služba ČR,
BIS a
Úřad pro zahraniční styky a informace). Tento
zákaz se netýká civilních
zaměstnanců
těchto složek.
-
Nejde-li
o případy, kdy by přerušení
práce narušilo ochranu životů, osobní
bezpečnost nebo zdraví obyvatelstva, nesmí
zaměstnavatel účast na stávce zakázat.
I v takovém případě nesmí
zaměstnavatel zakázat vyjádření
podpory stávce jiným způsobem.
-
Stávka
je přerušení práce. Během
stávky se
pozastavují vzájemná práva
a povinnosti
vyplývající z pracovního
poměru, nebo.
jiného pracovněprávního vztahu mezi
zaměstnancem a
zaměstnavatelem. Jde o překážku v práci na straně
zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit. Z
pracovně-právního pohledu je tedy
stávka omluvenou absencí.
-
Zaměstnanec
je povinen včas účast na stávce
ohlásit svému zaměstnavateli. Tak, jako by
šlo o den volna, tj. alespoň 3 pracovní dny
předem, raději však dříve.
-
Po
dobu stávky nepřísluší
zaměstnanci, který se účastní
stávky, mzda ani její náhrada, neboť
zaměstnanec nevykonává pro zaměstnavatele
práci.
-
Nekonání
práce v důsledku účasti zaměstnance na
řádně a
včas ohlášené stávce nemůže
být
posuzováno jako porušení
pracovních
povinností vztahujících se k
zaměstnancem
vykonávané práci.
-
Vůči
stávkujícímu zaměstnanci
není zaměstnavatel
oprávněn použít žádný
pracovněprávní postih (finanční
postih,
upozornění na porušení
pracovních
povinností, výpověď z pracovního
poměru nebo
okamžité zrušení pracovního
poměru).
Jednalo by se o neplatný právní
úkon.
-
Zaměstnavatel
nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody,
která mu byla způsobena tím, že zaměstnanec po
dobu
stávky nepracoval. Případná
odpovědnost za
škodu se týká pouze
chování,
které se neslučuje s výkonem práva na
stávku - pokud by
stávkující zaměstnanec
ničil majetek zaměstnavatele nebo bránil ve
výkonu
práce zaměstnancům, kteří nechtějí
stávkovat.
-
Zaměstnanci,
který se stávky neúčastní a
pracuje, náleží za práci mzda. V
případě, že v důsledku stávky
ostatních zaměstnanců nemůže
nestávkující zaměstnanec pracovat, jde
o překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy
mu náleží náhrada mzdy ve
výši průměrného výdělku.
-
Zaměstnavatel
nemůže zaměstnanci na dobu stávky nařídit
dovolenou.
-
Finanční
zvýhodňování zaměstnanců ze strany
zaměstnavatele,
s úmyslem, aby se stávky nezúčastnili
je
protiprávním zásahem a
omezením
práva na stávku. Finanční
plnění nemůže
zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný
výdaj, neboť
nejde o plnění v souvislosti s plněním
pracovních
povinností.
-
Stávka
je přerušením práce a během
účasti na ní se pozastavují
vzájemná práva a povinnosti
zaměstnance a zaměstnavatele, zejména plnit
pracovní pokyny a povinnost zaměstnavatele přidělovat
zaměstnanci práci. V důsledku toho nelze posuzovat
poškození zdraví zaměstnance za
pracovní úraz.
-
Stávkující
je povinen stávkovat tak, aby tím
nedošlo k
ohrožení zdraví, života nebo bezpečnosti
obyvatel.
Stávkující řidiči tedy musí
umožnit průjezd
vozidel s modrým majáčkem,
stávkující řidiči vezoucí
cestující musí
nejdříve dojet do
nejbližší stanice kde je možné odbavit
cestující a pak teprve začít
stávkovat.